Komedie na hale v Orlové

K předposlednímu turnaji letošní sezóny jsme vyrazili do nedaleké Orlové. Soupeře jsme měli přijatelné. Vedoucí Orlovou a poslední Slovan Havířov B. Z.F.K. Petrovice : 1. Fbk Eagles Orlová 2:5 Do tohoto zápasu jsme nastupovali s cílem zlepšit hru, protože to, co jsme předváděli na posledním turnaji, bylo katastrofální. A cíl se z velké části podařilo splnit. Daleko více jsme běhali, hráli v pohybu a vytvářeli si šance. První třetina skončila naším hubeným vedením 1:0. Bohužel, jsme zcela zaspali vstup do druhého dějství a během minuty a půl dostali tři branky. Dlouho jsme se z toho vzpamatovávali a i když třetí třetina již byla z naší strany opět kvalitní, utkání jsme již nezdramatizovali. Konečná prohra 2:5 není katastrofou, i když šancí bylo dosti. Nutno podotknout, že oba naši golmani rovněž vychytali velké množství šancí Orlové. Z.F.K. Petrovice : Slovan Havířov B 5:5 Tři body. Tak zněl úkol. Vzhledem k tomu, že v prvním vzájemném měření sil, jsme soupeře rozstříleli, nemohli jsme si dávat nižší cíle. A to i přes fakt, že kluci ze Slovanu B udělali obrovský krok kupředu a výrazně se zlepšili. Začátek utkání se vyvíjel slibně a my si vytvořili dvoubrankový náskok. Bohužel svými zbytečnými a mnohdy naprosto nesmyslnými chybami jsem soupeře vždy pustili do hry. V polovině utkání jsme vedli 5:2 a Havířov jasně přehrávali. Nic nevypadalo na to, že můžeme ztratit body. Bohužel florbal je sport nevyzpytatelný a tak jsme soupeře nechali vyrovnat na konečných 5:5. Ovšem jakým způsobem k tomu došlo, je více než smutné. Zaprvé jsme polevili a přestali proměňovat šance a zadruhé, to co předvedli rozhodčí, a to na obě strany, je nepochopitelné a neomluvitelné. Dvě branky soupeře byly vstřeleny proti pravidlům. Věděli jsme to my, soupeř, celá hala, pouze dva komedianti, kteří si říkali rozhodčí ne. Výkon těchto „rozhodčích“ byl neuvěřitelný a kdo zrovna nebyl na hale v Orlové, přišel o hodně. Celý zápas pískali naprosto zmateně a pan Smolka J. a pan Gabzdyl naprosto nevěděli oč jde, místy to vypadalo, že řídí dopravu, kdy zmateně signalizovali doleva a pak doprava, samozřejmě každý jinak, o tom není podstatné se více zmiňovat. Některé jejich chyby ovšem nejde přejít. A to chyby na obě dvě strany. Při signalizovaném vyloučení hráče Havířova, nechali správně výhodu, ovšem jen do doby, než jsme se propracovali do situace 2 na 1 a v momentě, kdy jsme se chystali zakončit pískli a hru přerušili. čili výhoda k ničemu. K udivení všech přítomných nechali rozehrát soupeře, i když vyloučili jeho hráče, a my nezakončili, nic, protože byla přerušená hra. Dalším skvělým momentem bylo vyloučení, kdy na jedné straně vyloučí hráče za vysokou hůl, nutno podotknout, že velmi přísně a na druhé straně zcela totožnou situaci pustí a ke všemu i uznají branku, docílenou vysokou holí. Poté následovalo několik nepísknutých faulů, jak našich, tak soupeře. Místo aby hru uklidnili, docílili opaku. Jen díky nich se hra vyostřila, a z poklidného zápasu se najednou stala jedna velká mela. Několikrát zůstal na palubovce ležet hráč, je jedno z kterého týmu, a rozhodčí si ho jednoduše nevšímali – šlo o děti, u chlapů bych to i chápal. A jejich dvě vrcholná čísla si nechám na konec. Rozhodčí vyloučil našeho hráče a šel trest ukázat stolků časomíry. Ta zřejmě omylem nechala běžet čas. V momentě, kdy rozhodčí zahájil hru, na tabuli svítil čas trestu 1:32. Havířov se samozřejmě dožadoval opravy, přece jen se „odehrálo“ 28 vteřin, bohužel v tuto dobu, nebyl nikdo na hřišti. Na spílání trenéra nereagovali a naprosto si ho nevšímali a hra pokračovala dál, ochuzená o 28 vteřin přesilovky. Havířov, naštěstí pro rozhodčí, stihl i tuto netradičně krátkou přesilovou hru využít. To nikdo ovšem nevěděl, že vrchol dne, mají ještě schovaný. Situace se stala ve 3. třetině, za stavu 5:4 pro nás. Soupeř špatně vystřídal a hrál v 6 hráčích. Toho jsem si všiml jak já, tak i trenér Slovanu. Já okamžitě začal řvát, hrajou v šesti a soupeřův trenér : pojďte jeden dolů. A soupeř tuto situaci 6 proti 5 využil a vsítil vyrovnávací branku. Samozřejmě jsme reklamovali hru v šesti. A co udělal rozhodčí : no přišel za trenérem Slovanu a zeptal se : hráli jste v šesti?? Soupeř odpověděl, že ano, ale že teď už s tím nic neudělá, protože branku uznal. Snažil jsem se vysvětlit, že to není pravda, že branku může ještě odvolat. Bohužel dva komedianti na hřišti, naprosto netušili co mohou a nemohou. A tak postavili míček na střed a chystali se písknout buly. V tom se ozvala časomíra, že by nebylo špatné teda nahlásit střelce, pokud ovšem branka platí. Je více než jasné, že ani jeden z chlapců netušil, kdo branku vstřelil. Zarážející je i fakt, že šestý hráč soupeře, který to pochopil a pádil na střídačku, probíhal kolem rozhodčího, který stál mezi střídačkami. Buďto byl tak rychlý, nebo nenápadný, ale rozhodčí si ho nevšiml. Viděli to naprosto všichni přítomní, je ti dva nejdůležitější ne. Komedii zakončili opět několika nepísknutými fauly od obou celků. Není divu, že se kluci obou družstev před šatnou málem poprali. Chtěl bych vidět trenéra, který by v této situaci zůstal klidný. Aby klidné utkání takto vyhrotili rozhodčí, jsem ještě neviděl. V půlce třetí třetiny jsem vážně zvažoval o odchodu, i s hráči, do šatny. Došlo mi ovšem, že bych tímto krokem ničemu nepomohl a jen by přišla pokuta. Ano rozhodčí se někde musí naučit pískat, ale od toho tam má být někdo, kdo je pohlídá a ne aby tito dva „sudí“ neomezeně vládli na hřišti a zkazili tak zápas oběma celkům. Zde nejde ani tak o výsledek, jako o to, co se na palubovce odehrálo – samozřejmě beztrestně – pro rozhodčí určitě.